Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu patří k nejčastějším onemocněním ruky. V jistém smyslu je možno jej zařadit mezi civilizační onemocnění současnosti. Postihuje osoby v produktivním věku, častěji ženy než muže a to v poměru cca 2:1. Mezi hlavní klinické příznaky patří brnění prstů - nejčastěji prvních tří od palce po prsteník, dále noční buzení, bolesti s propagací do předloktí a někdy až do ramene. Mezi pozdní příznaky patří snížená citlivost konečků prstů, nešikovnost, chudnutí thenarové svaloviny s poruchou opozice palce. Onemocnění je způsobeno útlakem středového nervu (nervu medianus) v tzv. karpálním tunelu (anatomicky daná úžina) v zápěstí. Při dostatečně dlouhém trvání a úrovni tlaku může dojít k nevratnému poškození nervu. Mezi hlavní rizikové faktory patří dlouhodobé, nadměrné a jednostranné přetěžování ruky a zápěstí, vibrace s přenosem na ruce, ale také dědičné faktory a anatomicky dané predispozice. Vedlejší podpůrné faktory jsou diabetes mellitus, či onemocnění štítné žlázy. Syndrom karpálního tunelu může také vzniknout po úrazu - nejčastěji zlomenině v oblasti zápěstí a dist. předloktí nedokonalou repozicí úlomků nebo příliš těsnou a nevhodnou fixací. V zásadě rozlišujeme 3 klinické stupně : lehký, středně těžký, těžký.

Příznaky

Pacienti nejčastěji pociťují brnění 1.-4 prstu, mravenčení – tzv. parestézie (hlavně v noci), či abnormální brnění, mravenčení, pálení, které jsou (oproti parestéziím) vnímány velmi nepříjemně až bolestivě. Mohou být spontánní i provokované (až po dotyku postižené oblasti) tzv. dysestézie.

Dále se objevuje porucha jemné citlivosti, bolesti vystřelující až do lokte, nebo ramene, potíže s udržením jemných předmětů, ranní ztuhlost ruky a necitlivosti prstů, která je až bolestivá

Obvykle jsou tyto obtíže horší v klidu. Na přechodnou dobu dojde i k ústupu bolesti. Bohužel se však zhoršuje pohyblivost a šikovnost ruky, mizí svalovina, která ovládá pohyb palce.

Diagnoza SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU se stanoví pečlivým (neurologickým) vyšetřením pacienta a pomocí vyšetření EMG elektromyografie.

Léčba

• Lehký sy KT: konzervativní (neoperační) postup, režimová opatření, RHB, medikace, vitamín B, obstřiky kortikoidy.
• Středně těžký sy KT: Jako u lehkého sy KT + noční dlahování zápěstí, při selhání operační léčba.
• Těžký sy KT: jednoznačně operační léčba.

Předoperační pokyny

• K samotnému zákroku je nutné nastupovat zdrávý/á, bez nachlazení, u žen dop. volit termín mimo menstruaci.
• K operaci si přineste vyšetření EMG.
• Předoperační vyšetření (krevní obraz, sedimentace, krvácivost a srážlivost) nesmí být starší 14-ti dnů před zákrokem.

Operace

Pokud obtíže přetrvávají a konzervativní léčba (obstřiky, medikace, dlahy, vitamíny) nejsou s uspokojivým výsledkem, lékař Vám nabídne operační řešení.

Samotný zákrok se provádí v místním znecitlivění a trvá cca 30minut. Z malého řezu v dlani se přes vazy v zápěstí uvolní tlak na utlačovaný nerv. Bezprostředně po operaci ustanou bolesti (brnění rukou) v klidové pozici. Ostatní obtíže ustupují během několik měsíců. Po operaci je zpravidla přiložena sádrová dlaha. (prsty jsou volné) dlaha znemožňuje pohyb zápěstím. Po odstranění dlahy dop. zápěstí fixovat a bandážovat. Velmi důležitá je péče o jizvu.

Zátěž ruky včetně zápěstí se obnovuje pozvolna, plná je až po kontrolním EMG – cca 3 měsíce po operaci.

Pooperační péče

• Sádrová dlaha, odstranění stehů (cca 7-10dní)
• Zápěstní bandáž
• Jemné masáže operovaného místa a jizvy
• Péče o jizvu vhodnými prostředky
• Ochrana před sluníčkem
• Kontrolní EMG cca za 3-4 měsíce po operaci